Co se týká výzvy K213 k neplacení výživného, je potřeba vidět tuto problematiku i z druhé strany. Otcové mají platit na děti, které nikdy neuvidí, přestože o kontakt s nimi stojí a usilují. Určitě není správné neplnit vyživovací povinnost, ale pro tyto otce je to asi jediným způsob, jak upozornit na nespravedlnost. Každý by se měl pokusit vžít do role rodiče, který se má smířit s tím, že podle soudního rozhodnutí má právo se vídat se svým dítětem, ale ve skutečnosti nemůže. Maření tohoto rozhodnutí není často nijak napraveno a státní mocí je navíc tolerováno. To nevyvolává pocit důvěry ve spravedlnost a rovné zacházení s otci před zákonem.
Pan ministr hodnotí výsledek a nijak se nezaobírá příčinami. S trochou empatie by ale mohl nahlédnout na věc objektivněji. Mnohý otec se slušně a kultivovaně vyjadřoval řadu let. Léta se slušně dožadoval plnění soudních rozhodnutí. To by měl automaticky a bez odkladů zajistit stát prostřednictvím svého aparátu. Nakonec z čirého zoufalství přistoupí k radikálnějším řešením spočívajícím ve verbálním útoku na účastníky letitých tahanic. Nikde nemá zastání, přestože má pravomocná rozhodnutí příslušných soudů. Těžko se lze divit, že tito otcové vyjádřili své emoce způsobem, který panu ministrovi není příjemný. Jsou přesvědčení, že paní Pavlová je spjata s praktikami vedoucími k těmto koncům. Mají vlastní praktickou zkušenost s jejím vnímáním práva, spravedlnosti a rovnosti (čí spíše nerovnosti) před zákonem.
Je třeba však vnímat souvislosti a nezaměnit příčinu a následek. Jak by se pan ministr zachoval ve stejné situaci? Zůstal by i po mnoha letech marného boje klidným, rozvážným a nekonfliktním? Troufáme si odhadnout, že asi těžko. Myslíme si, místo emocí by bylo rozumnější poradit těmto otcům, jak prosadit jejich práva.
Rovněž se nám nelíbí často používané předsudky, které se směrem k těmto otcům používají. Říkat, že stejně nemají o děti zájem je nespravedlivé a zavádějící. Z naší zkušenosti víme, že řada otců se umí postarat o vlastní děti nadstandardně a umí z nich vychovat osobnosti.
Pana ministra bychom rádi požádali, aby se zabýval problematikou také z pohledu mužů a nikoliv jenom žen. I my chceme prosazovat zájem dítěte na prvním místě. A podle nás je tímto zájmem právo dítěte na oba rodiče. V této věci dochází velmi často ke svévolnému porušování práv dítěte i jednotlivými soudy. Soudci a zejména soudkyně by měli dbát na to, že rodič, který upírá styk s dítětem druhému rodiči, není dobrým rodičem. Nemělo by mu být svěřeno dítě do výhradní péče.
Rádi bychom, aby se pan ministr zasazoval striktně o nápravu těchto křivd. Velmi bychom uvítali, aby Rozsudky Evropského soudu byly brány českými soudci vážně a nikoliv jenom jako pouhý list papíru.
Co se týká Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, tak bychom požádali pana ministra, aby v tomto úřadě byli zastoupeni i muži. Předejde se tím problémům, že Úřad hájí pouze zájmy žen. Uvítali bychom, aby příště v podobných výběrových řízení byla zvážena i minulost kandidátů. Navíc podmínky, které ministerstvo vyhlásilo, jsou příliš striktní a způsobují pochybnosti, že řízení bylo napsáno přesně na míru konkrétní osobě.
Nechceme nikoho omlouvat. Vše hanlivé a vulgární, co bylo řečeno a napsáno v této záležitosti, není správné a my se od toho distancujeme. Na druhou stranu je k zamyšlení, čím si tuto reputaci paní Pavlová zasloužila a zda není na argumentaci postižených otců i něco, co by stálo za prozkoumání a ověření. Bez naslouchání i druhé straně se pan ministr vymezuje jako ministr jen „něčí“ a „pro někoho“ a ne ministr pro všechny.
Rádi bychom přispěli k uklidnění situace a nabídli roli mediátora mezi oběma znesvářenými stranami. Český svaz mužů reprezentuje široké spektrum názorů a při své dnes více než osmnáctitisícové členské základně je dostatečně seznámen se všemi aspekty této problematiky. Disponuje řadou uznávaných odborníků na jednotlivé oblasti.
Z tohoto důvodu se domníváme, že právě Český svaz mužů je tou organizací, která může přispět a prospět jak aktuálnímu řešení současné situace, tak i budoucímu demokratickému rozvoji rovnosti mužů a žen ve všech oblastech života naší společnosti.
O Českém svazu mužů
Český svaz mužů byl založen v roce 2004.
V současné době má více než 18 000 členů.
Na rozdíl od řady ostatních mužských organizací nebyl svaz založen, jako organizace, která má prvoplánově řešit problémy zakladatelů.
Další informace jsou k dispozici na www.svaz-muzu.cz
V Praze dne 25. 1. 2008
Za Český svaz mužů
Jiří Šolc
Prezident
|
Hledání v článcích
Anketa
65.9% (5219)
Soutěž
