Na jednání Stálé komise pro rovné příležitosti konané dne 18.10.2007 jsme přednesli nasledující stanovisko Českého svazu mužů k návrhu antidiskriminačního zákona.
Návrh antidiskriminačního zákona je v mnoha ohledech průlomový zásah do právního systému České republiky. Zákon je ve větší míře zbytečný, protože po faktické stránce nepřináší téměř nic nového, co by nebylo zohledněno v jiných zákonných normách.
Směrnice Rady ES je v případě antidiskriminačního zákona aplikovaná extensivně. Tzn. připravovaný návrh zákona jde zbytečně dál než směrnice požaduje.
To co návrh zákona přináší jako skutečně nové je velmi problematické.
Jsou to zejména
- nedostatečně jednoznačně formuluje pojmy, které významně rozšiřují pojem diskriminace
- ponechává velký prostor pro výklad případně nastalých situací a pro jejich posuzování zavádí silný prvek subjektivity, případně prostor pro mediální manipulaci
- rozšiřuje svoji působnost ze sféry veřejnoprávní do sféry soukromoprávní, čímž upírá členům společnosti právo svobodně rozhodovat o svém soukromí
- zavádí princip „pozitivní diskriminace“ - navzdory svému primárnímu účelu minimalizovat diskriminaci legitimizuje určité druhy diskriminace, dokonce tyto formy diskriminace ukládá jako povinnosti a neplnění těchto povinností sankcionuje (osobně mám dojem, že právě novum „pozitivní diskriminace“ je primárním účelem tlaků na prosazení tohoto zákona)
- formulační a koncepční nedostatky zákona jsou posilovány nedávno umožněnou adopcí principu presumpce viny a zároveň výše zmíněné nedostatky zpětně posilují princip presumpce viny
- svou vágností a účelovostí se stává všude a vždy hrozícím „legislativním bičem!, a tím získává silně normalizační, autocenzurní a autoritářský charakter – větší důraz než na samotné akty je kladen na důvody či pohnutky, protože skutečným cílem zákona není, to co je v něm deklarováno, ale to, co je skryto v jeho významu - hrozba postihu za smýšlení, uvažování, názor (připomíná nechvalně známou Orwellovu „thought police“)
- díky tlakům EU na adopci takového zákona dochází k masivnímu přesunu rozhodovacích práv jednotlivce do rukou byrokratického aparátu, navíc bez zpětné odpovědnosti tohoto aparátu jednotlivci